Jak přežít v odříznutém městě? 10 zkušeností z Bosny.

Selco žil v Bosenském městě Bihac klidný život. Politické elity do poslední chvíle ujišťovaly, že městu nic nehrozí. Až se jednoho dne roku 1992 ocitlo v naprostém obkíčení brzy se veškerá místní správa zhroutila. Jak se jeho rodině podařilo dlouhé měsíce v izolovaném městě přežít bez elektřiny, tekoucí vody, bez práva a vlády?

1. Vydrží městská správa?

Během osmi týdnů město přišlo o organizovanou policii a armádu. Bezpečnost hlídaly malé skupiny ozbrojených domobránců, nemocnici ovládly gangy, 80% nemocničního personálu ukončilo službu a šlo se starat o své rodiny. Ozbrojené gangy okrádali lidi na ulici a rabovali obchody a nehlídané domy.

Kritická byla situace se zdravím. Jednoduché věci, třeba průjem, zabíjel lidi během pár dní. Mnoho lidí zemřelo na následky drobných poranění v důsledku infekce. Objevilo se mnoho plísňových kožních chorob a otravy jídlem. Nemoci se dali většinou léčit jen místními bylinkami. Město se rozpadlo na malé komunitní skupiny do 100 lidí, kteří se snažili být maximálně soběstační.

 2. Kdy začne být akutní nedostatek potravin?

První zvěsti o úmrtích v důsledku hladu nastaly po třech měsících. Domácnosti neměly zásoby, obchody byly prázdné. Lidé začali na každém volném kousku půdy pěstovat plodiny. Nejčastěji jsme jedli placky z mouky ochucené nějakou volně rostoucí bylinou. Rýže, maso, luštěniny byly luxusem. Američané shazovali každých deset dní potravinové balíčky, ale to nestačilo a většina z nich skončila v rukou gangů, které vládly ulici.

3. Fungují peníze, zlato a další cennosti?

Výrazně ztratily na hodnotě, zcela bezcenné se ale nestaly. Cenností byly zejména léky, trvanlivé potraviny zbraně a munice. Nejcenější byla antibiotika. Cena například plechovky fazolí se vyšplhala na šedesátinásobek (v přepočtu cca 1.200,- korun). Začal fungovat směnný obchod, ale při cestě na tržiště vždy hrozilo, že vás přepadnou a okradou.

4. Jak lidé získávali zboží?

O kdysi běžné věci - svíčky, zapalovače, antibiotika, palivo, baterie, munici a hlavně jídlo jsme byli nuceni bojovat jako zvířata. V takových situacích se mnoho lidí promění v monstra a jediný, komu se dá věřit, je rodina. Kamarád by vás kvůli jídlu pro své dítě zabil. Někteří dokázali směnit své dovednosti - zejména lékaři a opraváři. Umět něco opravit se v těchto dobách hodilo. Na směnu byly výborné zapalovače, olej do lamp, alkohol. Jeho spotřeba se zvýšila desetinásobně. Nejhůře na tom byli lidé bez rodiny. Pamatuji si, že za plechovku hovězího jste mohli mít krásnou ženu na několik hodin. Nejčastěji se prodávaly matky od malých dětí, pro které chtěly jídlo nebo léky. Směnný obchod běžel ve sportovní hale, ale jak jsem řekl, bylo velké riziko, že vás cestou okradou. Proto bylo nejlepší měnit v komunitě sousedů. Občas se nám podařilo ulovit holuba nebo krysu. Z ulic zmizela všecha domácí zvířata.Když se zřítila zeď likérky, se sousedy jsme z ní odnosili co šlo a alkohol ukryli ve sklepě. Měnili jsme ho za potraviny, léky a zbraně.

5. Jak jste dbali o bezpečnost?

Opevnili jsme dům, veškerým nábytkem zastavěli okna a každou noc jsem vchod zavážel sutinou. V domě nás bylo patnáct, měli jsme na obranu pět zbraní a několik set nábojů. Ulici hlídala pětičlenná domobrana. když jsme museli někam jít, šli jsme ve tříčlenné ozbrojené skupině, nenápadně oblečení, nejlépe bez zavazadel. Ukrývali jsme se za sutiny domů, chodili za úsvitu nebo za soumraku. Snažili jsme se vyhnou střetu s gangem, pokud se nás někdo pokusil okrást, museli jsme mu dát velmi důrazně najevo, že se budeme bránit. Nikdy jsem k rodině nebral kohokoliv cizího a nikomu cizímu nevěřil.

6. Jak to bylo s vodou?

Sbírali jsme dešťovou vodu, brali vodu ze studní. Ta ale byla brzy kontaminované. Vody byl nedostatek a byla špatná. Neexestivalo požít ji nepřevařenou nebo nešmrcnutou dávkou alkoholu v poměru 1:10 jako alespoň minimální desinfekci. Špatné to bylo s palivem - pálil se nábytek, z města zmizeli všechny stromy.

7. Jak to bylo s dopravou?

Auta se v podstatě nepoužívala. Nebylo palivo a pokud ano, používalo se na podpal. Vybavuji si vlastně jen jedno auto asi padesátičlenného gangu. byl to Jeep s přivařeným kulometem.

8. Jaké položky bychom měli mít v zásobě?

Není nějaká jedna věc, která by pomohla přežít. Jedině, pokud byste se živili rabováním, tak samozřejmě zbraně a munice. Potřeba byly hlavně hygienické potřeby, potraviny, léky, energie (baterie apod.), alkohol, pytle, lepicí pásky.

9. Co se dělo s lidmi, kteří zemřeli?

Kdokoliv zemřel, nebo byl zabit, tomu se nedostalo pohřbu. Na pohřbívání se používaly městské parky nebo se nebožtíci skládali do sklepů opuštěných budov. 

10. Kdybys měl na přípravu tři měsíce, co bys udělal?

Pokud by to šlo, odešel bych na venkov a přečkal tam.

Pokud by se mi nepovedlo město opustit, opatřil bych si zásobu trvanlivých věcí na směnu - kávu, cigarety, alkohol, zápalky, svíčky, kapesní nože, věci na čištění a desinfekci. Z jídla konzervy, těstoviny, rýži.

Vybráno a přeloženo z rozhovoru na www.tacticalinteligence.net 

Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.

Přehled komentářů

  1. co se děje je děs (míla, 12.3.2014 11:16:58) Odpovědět

    Co se děje v evropě je opravdu děs. Člověk se bojí kdy to přijde do čech. Nejlepší je bydlet na vesnici, mít vlastní studnu, zvířata a pole.


end is near

Kontakt

iSoutok.cz