Mělník osvobodili Poláci, ne Rudá armáda!

Tank s rudou hvězdou v parku naproti gymnáziu, jehož student Jan Palach se v lednu 1969 na protest proti okupaci Československa upálil, byl jen propagandou. Rudá armáda na Mělník dorazila až po konci války a rudoarmejci se na náměstí ,,bratrsky” rvali s osvoboditeli z Polska.

Několik generací Čechů žilo v domění, že od nacististů bylo Československo osvobozeno Rudou armádou a sovětskými partyzány. Protože dějiny píšou vždy vítězové války, není divu, že tento mýtus u starší generace přežívá dodnes. Jistě, Rudá armáda byla rozhodují vojenskou silou na východní části bojiště, rozhodně však ne jedinou. Na osvobození řady míst v současné České republice mají zásluhu vojenské oddíly ze zemí jako je Rumunsko, Belgie nebo Polsko. Právě polští vojáci pak byli první, kdo vstoupil do Mělníka v roce 1945.

Začalo to v srpnu 1944

8. srpna 1944 se hlavní velitelství polských válečných jednotek rozhodlo postavit druhou armáda na východní frontě. Jejím vznikem a velením by pověřen Karol Swierzewski (+1947). Jádro armády tvořili dřívější partyzánské skupiny doplněné o povstalce, kteří se z Varšavy probojovali na východní frontu. Ty doplnili dobrovolníci polské národnosti (i etničtí Poláci z území Běloruska, Ukrajiny a Litvy) a muži především z východního Polska. A také 1.720 žen. Armáda se dlouho potýkala s nedostatkem výzbroje a špatným zásobováním, včetně nedostatku potravin. Teprve 20.3.1945 byla armáda připravena k boji. První výsadek této armády na naše území proběhl 28.3.1945 a jednalo se o omyl. Místo u německého Budyšína byla skupina vojáků vysazena ve Šluknovském výběžku a před nacisty se ukryla u České Kamenice, kde se věnovala vojenské špionáži. Poláci se účastnili velkému útoku na Berlín (konkrétně dobývali Drážďany), kde kvůli pochybnému velení sovětského Maršála Koněva utrpěli vážné ztráty. Polská armáda se musela stáhnout zpět k Budyšínu (údajně se jednalo o poslední vojenský úspěch nacistického Německa na východní frontě). Poláci ztratili v těchto bojích téměř 5.000 vojáků, přes 10.000 jich bylo raněno a téměř 3.000 nezvěstných. Maršál Koněv však dosáhl svého, velikou obětí Polské armády zajistil nerušený postup ukrajinského pluku k Berlínu.

Podél Labe do Čech!

Již 4. května dostala Polská armáda nový úkol - průlom do Československa. Poláci postupovali přes Lobendavu dále na jih, postup nebyl lehký kvůli přetrvávající německé obraně i náročnému terénu. Na podporu útoku provedla Rudá armáda dodnes sporné bombardování, které zasáhlo Mladoboleslavsko i Mělnicko 9. května (více o náletech sovětů, kterým padlo za oběť na tři desítky občanů Mělníka a zasaženy byly obě nemocnice, přestože byly označeny červeným křížem i o dobové propagandě z dob socialismu, která sovětské nálety zamlčovala, si můžete přečíst zde: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1402/037-046.pdf ) . Odpor Němců polevil 10. května, kdy polští vojáci také vstoupili do Mělníka (o několik hodin později byly následováni 1. ukrajinským frontem). Generál Swierczevski proto vydal rozkaz k zastavení bojů a alokaci jednotek do několika míst, mimo jiné Liběchova a Štětí. 1. tankový sbor, který fakticky osvobodil Mělník, se stáhnul a seskupil u Lhotky, Borku a Chloumku. Některé pěší divize (ke kterým se zřejmě nedostal rozkaz o zastavení postupu) pronikaly dále na Prahu - osvobodily například Byškovice či Líbeznice. Poláci, kteří osvobozovali Mělník, svedli ještě několik šarvátek v boji o Prahu, když v prostoru Ďáblic likvidovali hnízda německých vojáků. Pražany byly polští vojáci nadšeně vítáni, po bojích se stáhli zpět do Mělníka.

Rudoarmejci se s Poláky na Mělníku porvali, ve městě bylo 15.000 německých zajatců

13.5.1945 se v tehdy dvanáctitisícovém Mělníku konala vojenská přehlídka. Na té došlo k několika ostrým rvačkám, kdy byly Polští osvoboditelé napadáni Sovětskými vojáky. Prakticky ihned po slavnosti dostali Poláci rozkaz se stáhnout a vojensky zajistit Slezsko. Ve městě na konci bojů bylo v prostorách cukrovaru drženo cca 15.000 zajatých Němců.

Cestu lemovaly stovky padlých…

Při čtyřdenním útoku, kdy vojáci z Polska osvobodili území od Budyšína po Mělník padlo na jejich straně 39 důstojníků, 72 poddůstojníků, 180 vojínů a 902 vojáků bylo raněno. Cesto zlikvidovali 580 němců ve zbrani, zničili 13 tanků, 28 děl, 45 vozidel a do zajetí vzali 3.086 vojáků. Polské tažení za osvobození naší země připomínají pomníky v Lobendavě, Mikulášovicích, Úštěku, Rumburku, Ďáblicích i na Mělníku. Osvobození Mělníka pak dlouhá léta připomínal tank s rudou hvězdou. Inu, historii píšou vždy vítězové…

Napsáno s využitím materiálů PaedDr. Jindřicha Marka, popis postupu 2. Polské armády naleznete zde: http://svhliberec.wz.cz/clanky_bautzen.html. Skvělý článek vydal také Mělnický deník: http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/posledni-prolita-krev-pred-sedmdesati-lety-20150505.html

Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.

Přehled komentářů

  1. Poláci bojovali všude (Tonik, 11.5.2015 12:14:59) Odpovědět

    z tisku: Náš výčet by nebyl úplný, kdybychom opomenuli účast 2. polské armády pod velením divizního generála Karola Świerczewského, podílející se v rámci 1. ukrajinského frontu maršála Koněva na poslední útočné operaci Rudé armády v Evropě za druhé světové války – na pražské operaci.

    Druhou armádu Polského vojska tvořilo pět pěších divizí, přidělený 1. tankový sbor, 16. tanková brigáda, 5. pluk těžkých tanků, 28. pluk těžkého dělostřelectva a 2. dělostřelecká divize. Udeřila 7. května 1945, následujícího dne vstoupila na naše území, kde po bojích v Lužici její 8. pěší divize osvobodila obce Severní a Lobendava ve Šluknovském výběžku. Do 10. Května postoupila na čáru Benešov nad Ploučnicí–Úštěk–Liběchov. Téhož dne vjel 1. tankový sbor generála J. Kimbara do Mělníka. Úhrnné ztráty polské 2. armády v pražské operaci činily 1302 padlé, raněné a nezvěstné, tedy mnohem víc, než uvádějí výše přetištěné sovětské/ruské údaje.

  2. Ach ten pravopis (Kritik, 11.5.2015 21:06:43) Odpovědět

    Nedá mi to, ale v článku je tolik pravopisných chyb, že začínám pochybovat o kvalitě jeho autora. Je to ostuda.

  3. Nechcete si prostudovat pravidla českého pravopisu? (Vráťa, 11.5.2015 22:13:09) Odpovědět

    Mládenci, chyby a zase chyby. Správně se píše: polská armáda...polští osvoboditelé ....sovětští vojáci...Pamatujte si, že přídavná jména odvozená od vlastních jmen se píší s MALÝM písmenem. Polák, ale polská armáda, Sovětský svaz, ale sovětští vojáci, Mělník, ale mělničtí vinaři, Čechy, čeští politici... Jste schopni si to zapamatovat? Měl jsem dojem, že máte učitelku českého jazyka v rodině...

  4. pozoruhodné (Vráťa, 11.5.2015 22:22:34) Odpovědět

    Po válce se psali Němci s malým n jako výraz pohrdání.

  5. Přepišme si dějiny, když jsme vítězové.. (David Jašek, 11.5.2015 23:23:46) Odpovědět

    Že bychom se, dámy a pánové, i na isoutoku měli vézt na aktuální vlně české rusofobie? Tedy, že by Československo neosvobodila Rudá armáda? Že by to byl mýtus? Není to neuctivé k oněm 140 tisícům sovětských vojáků, kteří padli – chtěl jsem napsat – „při našem osvobození“? A maršál Koněv (nejedná se o křestní jméno, proto s malým „m“, viďte?), že by obětoval Poláky, aby dobyl Berlín? Trochu zkratkovité, nebo ne? A je tak důležité, čí že to byla spojenecká noha, jež první vkročila do Mělníka? A pokud to byla noha polského vojáka, znamená to, že Mělník osvobodili Poláci? A pro ono polské prvenství upřeme podíl na osvobození města sovětským jednotkám? A když je necháme přijít, tak jen proto, abychom při společné vojenské přehlídce nechali „polské osvoboditele“ (s malým „p“, viďte) „napadat sovětskými vojáky“? Zbývá ještě dodat ten příběh o krádežích hodinek...

  6. pro pana Jaška (Tomáš Malina (iSoutok.cz), 12.5.2015 10:22:44) Odpovědět

    Dobrý den pane Jašku,
    pravopisné chyby nás mrzí, je to slabina, o které víme. Ani nás neomlouvá, že tento článek vznikl externě, mimo redakci. Máme si to kontrolovat.
    Co se týká Rudé armády, článek uvádí: ,,Rudá armáda byla rozhodují vojenskou silou na východní části bojiště, rozhodně však ne jedinou." Žádné dějiny tedy nepřepisujeme, pouze vycházíme z historických faktů. Ohledně násilností při a o vojenské přehlídce v roce 1945 na Mělníku - ve městě byly přítomny ukrajinské fronty, těžko tedy tyto neblahé projevy připisovat Rusům.

  7. Mýtus u starší generace... (Standa, 12.5.2015 17:54:09) Odpovědět

    Tak to ví na Mělníku asi každý, že první tank, který přijel na Mělník byl polský, stál celá desetiletí v Jungmannových sadech před školou ( říkávalo se tam dříve u tanku) a z ideologických důvodů měl rudou hvězdu. Dnes je v Lešanech. V Tyršově ulici mají dokonce polští vojáci nedávno rekonstruovaný pomník ( Polsko-Českého přátelství) a ten tam byl už za socialismu a už tehdy u nich probíhalo v květnu kladení věnců. Ještě se pokládalo před KD u Jaroše, na hřbitově na Pražské u pomníku a mezi Pražskou a Krombholcovou ulicí, kde je právě busta Karola Swierczewskeho. Takže, starší generace většinou ví, že tu byli první Poláci, následováni ukrajinským frontem.

    Jinak docela zajímavé povídání, ale nevím, kde bere autor tu jistotu, že ta letadla bez označení byla zrovna sovětská letadla, co bombardovala město, když třeba Drážďany, Kralupy i Neratovice bombardoval úplně někdo jiný.

  8. Pro pana Malinu (David Jašek, 12.5.2015 23:23:04) Odpovědět

    Vážený pane Malino,
    bylo by zapotřebí, kdyby autor při přípravě textu vycházel i z materiálů renomovaných historiků, které prošly klasickým recenzním řízením, zvlášť, když je pro popisované události máme k dispozici: mám na mysli především výbornou publikaci Tomáše Jakla a Dalibora Státníka "Květen 1945 na Mělnicku" (2011), z které čerpal i redaktor článku v Mělnickém deníku. O době příchodu spojeneckých vojsk na Mělník, pokud jsem nic nepřehlédl, se píše na dvou místech: "Do Mělníka dorazila sovětská armáda 10. května po ránu kolem 8. hodiny spolu s polskými jednotkami" (s. 42), "10.května přijely do Mělníka z jihu jednotky sovětského 6. gardového tankového sboru 3. gardové tankové armády od Prahy, ze severozápadu 1. polský tankový sbor 2. polské armády a ze severovýchodu sovětský 7. gardový mechanizovaný sbor 28. armády." (s. 63). O prvenství se zde spor nevede, přece jen jsou si autoři vědomi, že se nejednalo o dostihový závod.
    Že nálety na Mělník 9. května podnikla sovětská armáda (i s důvody, které k tomu vedly), prokázal ve svém článku v 8. čísle Confluens (Vlastivědného sborníku Mělnicka) (2013) Michal Plavec.

  9. Aha. (Standa, 13.5.2015 18:30:54) Odpovědět

    A to je trochu problém. Představte si běžného občana Mělníka, jak si kupuje občasný vlastivědný sborník Confluens.

    Poslední dobou právě vyšlo těch knížek o Mělníku, pro běžného občana tak akorát. Jak historická Kronika Mělníka Jana Josefa Albrechta z období Baroka, tak obrázkové historické knížky Mělník a Mělnicko, současné Na Mělníku, a knihy v současné češtině....Mělník ( několik autorů) a Náš Mělník ( František Purš).
    Vynechal jsem zatím jen zmíněnou knihu Květen 1945 na Mělníku, která má dle mého názoru tu smůlu, že přišla na pult v době, kdy už si leckdo myslí, že je to 1.) jen jedno téma, za 2.) to zatím stačí, nebo možná později a za 3.) je právě v knize Mělník jedna kapitola věnována celé 2. světové válce. A pro úplnost dodám ještě knihu Na Mělníku, kde čtenář očekával krásné současné obrázky města, kde žije, a byl mile překvapený i textem.

    Confluens bude vždy veřejností chápán, jako sborník pro magistry, odborníky, skutečné detailisty a těžko bude někdo očekávat, že právě touto cestou, se má k běžnému občanu dostat nějaká, dokonce dost důležitá odpověď. To bych spíše viděl, buď, jako informaci hodnou šíření místních tiskových médií, nebo by měla být uvedena právě v těch populárních knihách, kde nechybí slovo Mělník, a které jsou nejvíce vyhledávány šírou veřejností. A konečně je nutno zmínit, že dnes vládne určitá skepse i nedůvěra, je mnoho autorů, mnoho zdrojů a obvykle uspějí ty informace, které jsou publikovány v několika knihách i dalších médiích.

  10. Výsadek 28.03.1945 u České Kamenice (Faděj, 21.11.2015 21:04:49) Odpovědět

    K úvodu Vašeho článku je třeba upřesnit, že výsadek shozený 28.03.1945 u České Kamenice, pokud máte na mysli ten, o kterém píše ve své knize "parašutisté" autor Josef Král, ačkoli jeho členy byli i polští státní příslušníci, nebyl organizován a řízen polskou armádou, ale jednalo se o výsadek sovětský a plnil úkoly pro potřeby Rudé armády, nikoli armády Polské.


balisety stop

Výkop

Kolo první - zastupitelstvo

Kolo druhé - mediální (Mělnický deník) (iDnes.cz)

Kolo třetí - kolik stálo dopravní značení na Pražské

Kolo čtvrté - Za co může policie a za co město?

Kolo páté - konec balisetů?

Kontakt

iSoutok.cz