Porovnání – dotace EU pro města Mělnicka

Poté, co jsme se věnovali souhrnným přehledům, jaké dotace získala města Mělník, Kralupy a Neratovice z fondů EU, nyní se pustíme do jejich vzájemného srovnání. Které město bylo v získávání peněz nejúspěšnější? Na jaké oblasti života se jednotlivá města soustředila?

Nejúspěšnějším žadatelem v dotačních programech EU byl Mělník, který získal celkem 138,6 milionu, následují Neratovice (58,46) a Kralupy nad Vltavou (58,46). Podíváme-li se blíže na vysokou částku u Mělníka, zjistíme, že celých 98,6 milionu šlo do revitalizace historického centra a Náměstí Míru. Mělník tak sice výborně využil svého historického centra, které je dnes opravdu krásné, nicméně pokud tuto jeho historickou výhodu odečteme, v ostatních oblastech života města (základní školství, komunikace, sociální oblast) byl naopak nejméně aktivní (40 mil. korun). Možná je to dáno i tím, že při každé dotaci z EU je potřebná spoluúčast města a Mělníku se po velkých investicích do svého historického centra již dalších peněz na spoluúčasti na dalších projektech peněz nedostávalo. Ostatně Mělník je podle šetření Týdeníku Ekonom, které jsme zveřejnili ZDE, nejzadluženější z měst na Mělnicku.

Podívejme se, do čeho šlo nejvíce peněz v jednotlivých městech. Na Mělníku po dominantní revitalizaci historického centra (cca 2/3 ze všech dotací) šlo nejvíce peněz do sociálních projektů (azylový dům) a školství (školy, hřiště).

V Kralupech nad Vltavou jednoznačně dominuje školství a sport. Šest nejvyšších získaných dotací míří právě do těchto segmentů. Následuje oprava místních komunikací. Podíváme-li se do nedávné historie a představ některých zastupitelů („na přestavbu centra Kralup získáme z dotací půl miliardy…“), je zřejmé, že představy některých lidí o skutečných možnostech a výších dotací pro města byla hodně mimo realitu, která se nyní ukazuje.

V Neratovicích byl penězi z EU nejvíce zadotována oblast školství a volného času (školy + dům dětí). Neratovice byly velmi úspěšné v získávání peněz na opravu komunikací (téměř 17 milionů).

Co města při výběru dotačních projektů limituje? Je to zejména fakt, že nemohou požádat o peníze libovolně dle svých potřeb, ale musí své žádosti „napasovat“ na vypsané dotační tituly. Například Neratovice nemohli opravit libovolnou ulici ve městě, museli najít takovou, která vede k významnému turistickému cíli nebo výrobnímu podniku. Proto byla opravena ulice Práce a nikoliv ulice, které by to třeba potřebovali víc. Stejně tak množství peněz směřující do školství (zejména zateplení budov) a sportu (hřišť) je dáno vypsanými dotačními tituly. Bohužel dost peněz končí i v takzvaných „měkkých“ projektech, což je zejména vzdělávání lidí. Proč bohužel? Skutečná přidaná hodnota těchto vzdělávacích kurzů je často, pokud takřka žádná, tak minimálně velmi diskutabilní. Zejména školská zařízení pomocí nich vlastně „skrytě“ posilují své běžné rozpočty.

Na závěr dvě čísla, abyste si nemysleli, že dotace EU jsou nějakým milodarem poskytnutým jinými členskými zeměmi. ČR od svého vstupu zaplatila na společnou Evropskou politiku ze svého rozpočtu (2004-2012) 301 miliard korun, z EU pak do ČR za stejné období putovalo 551 miliard. Pokud k penězům, které ČR zaplatila do EU přičteme i spoluúčast měst, krajů a státu na realizaci jednotlivých projektů, zjistíme, že bilance se blíží nule…

Zdroje: www.fondyeu.eu , www.europe-direct.cz

Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.


balisety stop

Výkop

Kolo první - zastupitelstvo

Kolo druhé - mediální (Mělnický deník) (iDnes.cz)

Kolo třetí - kolik stálo dopravní značení na Pražské

Kolo čtvrté - Za co může policie a za co město?

Kolo páté - konec balisetů?

Kontakt

iSoutok.cz