Přežití: Doba ovcí je pryč, žijeme v době vlků

Jako voják absolvoval armádní kurzy přežití. Po odchodu od vojska své dovednosti dále rozvíjí. Je schopný přežít zcela mimo civilizaci a nespozorován okolím. Rozhovor, který vám dá pro případ krize více námětů, než jakýkoliv televizní dokument.

V případě vypuknutí krizových situací doporučujete spíše zůstat ve městě v místě svého bydliště, odchod na venkov nebo ukrytí se v lesích?

Máte-li zdroj vody, vytopitelnou místnost s kamínky, možnost uvařit si brambory, zelí, řepu, s možností občas doplnit stravu živočišnými bílkovinami pak si nežijete o nic hůře než většina chudých obyvatel naší planety. Myslíte, že v lese se budete mít lépe?

Pokud je z jakéhokoli důvodu město neobyvatelné (povodně, průmyslové havárie), odchod na určitou dobu k příbuzným je dobrá varianta. Stát pak pro ty, kdo tuto možnost nemají, otevírá evakuační centra, kde lze za kasárenských podmínek přečkat krizové období.

Uvažujete-li přesto o odchodu do lesa, nemám nic proti, nejprve si to ale zkuste nanečisto, klidně v létě. Zapadněte na dva týdny do lesů v údolí již řeky Ploučnice. Zkuste tam žít, živit se planými rostlinami a pytlačením. Na poprvé jsem to vydržel týden, ale bylo to spíše psychické selhání než fyzické. Časem jsem zestárl, zpomalil, možná i zmoudřel a stal se natolik rezistentní, že dnes dokážu žít i v zimním lese. Ale vždy, když se vrátím, většina mých známých spráskne ruce s konstatováním; "Ty vypadáš, ty jsi byl zase někde venku, co?"

Špínou a dehtem z kouře ohniště zahnědlá pokožka, zažraná špína za nehty. Odér zapařených ponožek, smíchaný s pachem kouře, rybiny a ostře nahořklým pach těla z konzumované zvěřiny, který je ze mne cítit ještě týden po návratu. Výrazné známky únavy a vyčerpání z nevyspání ve tváři a očích. Prostě po návratu z lesa vypadám jako hodně ojetý "homelessák".

Několik zkušeností na zamyšlení.

1. Byli jste někdy sjíždět nějakou řeku? Je parné červencové léto a přesto po dvou dnech začne polovina mužské populace kýchat a posmrkávat, nastydnou. Pro holky platí totéž, některým navíc začne kejchat kačka. Podle výzkumů německého krizového centra má většina dětí a starších lidí problémy s termoregulací. Jsou zvyklí na vytopené byty a trvalá teplota nižší než 16 °C pro ně může být smrtelná, nedokážou se zahřát. Takže většina civilizací zhýčkaných lidí, strčíte-li je na několik dní do lesa, do stanu, do vlhka a chladna, velmi pravděpodobně prochladne, nastydne a onemocní.

2. 90 % obyvatel "území koruny české" se nevyzná v jedlých a léčivých rostlinách, neumí lovit, nedokáže dlouhodobě žít z přírodních zdrojů. Zažívání většiny populace nedokáže na živiny chudé plané rostliny efektivně strávit. Všichni víme, že divoce žijící zvířata mají minimum tuku, převažuje svalovina, tj. bílkoviny, jejichž efektivní strávení, zejména u starších kusů s tuhou svalovinou je na hranicích možností naší trávicí soustavy, zvyklé na měkoučké kuřecí masíčko. Naše současná strava je založená na tuku a cukru, přírodní strava tukem a cukrem neoplývá. Takže většina civilizací zhýčkaných lidí, začne-li se živit přírodní stravou, bez předchozího pozvolného přechodu, bude mít větší či menší zažívací potíže spojené se ztrátou hmotnosti a posléze pravděpodobně i onemocní.

3. V lese se s ranními mrazíky můžete setkat klidně od září do konce května. Většina z nás se myje denně, někteří i několikrát. Při životě v lese, je osobní hygiena okrajovou záležitostí, pokud se chcete mýt, máte po většinu roku na výběr vodu studenou a vodu ledovou.

Pokožka je vynikajícím živným prostředím pro bakterie, vlhko, teplo. Ve svých domovech žijeme v relativně sterilním prostředí. Naše pokožka zhýčkaná každodenním ošetřováním a dezinfikováním není schopna bez přechodného období zvládnout skokový přechod do špíny. Důsledkem jsou kožní problémy, například plísně nohy. Kdo měl na nohách kanady čtrnáct dní v kuse, ví, o čem mluvím. Nemáte-li možnost se několik dní nebo i týdnů umýt, pak stačí i jen nepatrné narušení pokožky, třebas jen škrábnutí, zejména na dolních končetinách a důsledkem může být infekce, kterou je třeba léčit antibiotiky. Takže většina civilizací zhýčkaných lidí, bez pravidelné, každodenní hygieny bude mít kožní problémy, které mohou skončit kožním onemocněním u žen pak gynekologickým.

Co by rozhodně nemělo chybět v zavazadle, které by bylo připraveno pro případný rychlý přesun na jiné místo (s tím, že přesun, i pokud by byl pěší, nezabere více než 48 hodin)?

Pokud mluvíme o ekologické nebo průmyslové havárii, pak obsah evakuačního zavazadla naleznete na internetu.

Ptáte-li se co je třeba na přesun na vzdálenost do 100 km, pak si vyrazte teď na jaře v rámci tréninku na některý z dálkových pochodů. Alespoň na 50 nebo 75 km, což je vzdálenost, kterou za den ujde i netrénovaný člověk. Dá vám to více, než tisíc "dobrých" rad.

Budete-li z města odcházet za "sci-fi" situace, kdy město z jakéhokoli důvodu ztratí svoji sociální, ekonomickou a bezpečnostní funkci. Když bude ve městě vše jedlé snědeno, veřejné vývařovny nebudou mít co vařit a po ulicích se budou potulovat bandy ozbrojenců, ochotných pro kus "žvance" zabít. Čili tehdy, kdy šance na přežití "jinde" bude větší, než šance k přežití ve městě, pak:

Odcházíte z "vyhladovělého" města:

1. Máte na zádech batoh? Nesete objemné zavazadlo? V tom případě jste cíl pro všechny okolo, budou se vás snažit okrást nebo zabít a okrást!

2. Kam, asi můžete jít? Do jiného "vyhladovělého" města? Ne, jdete někam, kde máte větší šance k přežití. Je to informace, kterou chtějí všichni. Chytí vás, a budou se ji snažit získat, klidně i s použitím násilím, když jim ji nedáte, zabijí vás. Zabijí vás, i když jim ji dáte.

Často na internetu čtu blouznění "survivalových expertů" o batohu s karamelkami a spacákem. Pokud došlo k situaci, kdy opouštíte město, protože je vyjedeno, tak už dávno žádné karamelky nemáte. Možná nemáte ani ten spacák, vyměnili jste ho za jídlo.

Budu mluvit za sebe. Pokud bych utíkal z města za výše uvedené imaginární situace, vzal bych si účinnou, ale nenápadnou zbraň, dostatek munice a několik párů čistých ponožek. Jídlo roste okolo nás, vody je také všude dostatek a spát za výše uvedené situace vám pud sebezáchovy nedovolí.

Jaký je Váš názor na zahrnutí alkoholu do nezbytné výbavy? Zkušenosti například z Bosny ukazují, že spotřeba alkoholu v krizových situacích roste až desetinásobně, a to i díky široké škále jeho použitelnosti (desinfekce, podpalovač,…).

Mám-li v batohu plnou lahev Strohu (rakouský 80 % rum), cítím se lépe než bez ní. Jak bylo uvedeno v otázce, je to palivo, poživatina i lék. Tradice skladování alkoholu na horší časy je v nás všech pevně zakotvena, i když si to mnohdy neuvědomujeme. Podívejme se do našich barů, v každém je uskladněno několik lahví tvrdého alkoholu. Z mého pohledu je přiměřená investice do alkoholu případně domácí palírny dobrý nápad, a malá domácí palírna se dá pořídit už od tisíce korun.

V různých rozhovorech s lidmi z Bosny, Kyrgyzstánu, nyní Kyjeva člověk zaznamená, že si nikdy lidé nestěžují na přebytek zbraní. Naopak, popisují, že si jich nyní opatří víc. Je zbraň opravdu tak rozhodujícím faktorem?

Vlastnictví zbraní v jakékoli krizové situaci je důležitým bezpečnostním faktorem a vaše otázka je důkazem tohoto tvrzení. Jak zabíjíte mouchy, co vám lezou po stole? A zabíjíte tak také vosy?

Jen to, že dáváte najevo, že jste připraveni se bránit, odradí 90 % darebáků od útoku na vás. Jak říká jeden z vtipů: "Pět ze čtyř zločinců preferuje neozbrojené oběti."

Když se člověk rozhodne opustit svůj domov a vyhledat bezpečnější místo pro přečkání krize, jaký přesun je podle vás nejbezpečnější? Autem, hromadnou dopravou, na kole, pěšky? Která doba je pro přesun v tuzemských podmínkách nejvhodnější? Zde se zkušenosti ze světa značně rozcházejí…

Budu-li se moci přesouvat autem, pojedu autem, nepůjde-li to, pojedu na motoru. Dojde-li benzín, sednu na kolo. Až když všechny dopravní prostředky selžou, půjdu po svých.

Každá denní doba má svoje výhody i nevýhody. Znám-li prostředí dobře, mohu se v něm pohybovat i v noci, a naopak, nebudu se pohybovat v noci v neznámém prostředí. Nejméně lidí se venku pohybuje od dvou do pěti hodin ráno.

Jaké oblečení byste doporučil pro přesun zvolit? Je vhodnější vojenské, turistické nebo zcela civilní oblečení?

Především obyčejné a nenápadné. Tuto podmínku vojenský stejnokroj ani sportovní oděv pošitý reflexními pásky nesplňuje.

Ale nejde jen o oděv, jde i o celkový vzhled, způsob pohybu. Musíte svým chováním i oděvem splynout s prostředím, davem. Být neviditelný, nezajímavý, pohublý, shrbený, možná i mírně odpuzující. Budete-li váš oděv "rozumně" omšelý není to na závadu.

Jaký máte názor na různé seriály o přežití (např. s Bear Gryllsem)? Může jejich sledování pomoci připravit se na krizové situace, nebo jsou podmínky v prostředí ČR výrazně odlišné?

Jejich sledování nemůže ublížit. Ale jak jsem vycítil z otázky, ano myslím si, že je to průměrná show natočená pro gaučové survivalisty spojená s prodejem "perořízků" se jménem hlavního protagonisty seriálu.

Jak hodnotíte, že byla zrušena povinná vojenská služba, branná výchova? Že lidé dnes ve většině vůbec nevědí, kde se nachází kryt civilní ochrany, jaké polní cesty vedou v jejich okolí a jak se při vyhlášení například chemického poplachu chovat?

Mám známou, psycholožku z Mělníka. Při záplavách v Praze tam byla pracovně nasazena, aby pomáhala starším lidem psychicky se srovnat s faktem evakuace z bydlišť.

Byla přítomna situaci, kdy hasiči vysvětlovali skupince mladých lidí z nějaké internátní školy, že se valí přívalová vlna, aby si sbalili evakuační zavazadlo a přemístili se někam … Stáli tam, koukali se na sebe a rozpačitě se usmívali. Psycholožka si to vysvětlila tak, že mají "blok" opustit blízké prostředí. K jejímu zděšení, oni pochopili, co se jim říká, ale nevěděli, co mají dělat, rozuměli obsahu slov, ale nechápali smysl slov. Co je to přívalová vlna?, Evakuační zavazadlo?, Co je to evakuovat se? A nebylo to proto, že by to byli hloupí lidé, ale proto, že jim toto nikdo nikdy neřekl. Zde se absence branných vědomostí mládeže plně projevila.

Na druhou stranu, dokážu pochopit jistý odpor zejména pak starší generace k branné výchově. Branná výchova na základních školách za dob "komančů" byla z 90 % především forma ideologické přípravky a politické indoktrinace mládeže. Na to, abych naučil puberťáka oblékat se do igelitových pytlíků, není potřeba padesát vyučovacích hodin ročně a dvě celodenní branná cvičení.

Zvykněme si konečně na to, že žijeme v době, kdy už nás stát nevodí za ručičku. Neříká nám, co máme dělat, jak to dělat, kdy to dělat, co si máme myslet, co si myslet nemáme. Doba ovcí je pryč, žijeme v době vlků a každý se musíme umět postarat sám o sebe. Kdo to nedokáže, má smůlu, není důvod lomit rukama, je nás sedm miliard.

pozn.: Otázky jsou zamýšleny pro případ, že ve městě velikosti 15-20 tis. obyvatel dojde ke krizové situaci (havárie, občanské nepokoje, násilný konflikt,…) a člověk je postaven před rozhodnutí v této zóně zůstat nebo odejít za příbuznými na venkov nebo např. do Kokořínských lesů. Odpovědi byly poskytnuty pod podmínkou zachování naprosté anonymity. Z tohoto důvodu není pod tímto článkem povoleno přidávat komentáře.


end is near

Kontakt

iSoutok.cz