Ultras a hooligans na Mělnicku – již jen vzpomínky?

ultrasMediálně vděčné téma jsou „společností nevítané jevy“ při sportovních událostech, přičemž „odborníci“ z řad novinářů ani nerozlišují mezi ultras a hooligans. Podívejme se na historii a současnost ultras a hooligans na Mělnicku.

Fotbalové aktivní Fanoušky na Mělníku byste nenašli. Když hrávala EMĚ Mělník divizi a pak pár let třetí ligu, měl tento klub pouze jednoho fanouška, který se hlasitě projevoval svými výkřiky: „Mělník boj!!!“ vždy za brankou soupeře. Kvůli své pokrývce hlavy byl ostatními nazýván bílou čepicí. Výjezdy k zápasům na hřištích soupeřů v podstatě neexistovaly. Snad jen na derby se Spolanou nebo k zápasům v Kralupech vyjíždělo pár fanoušků neorganizovaně hromadnou dopravou nebo auty.

Hokej byl a stále je na Mělníku navštěvovanějším sportem. V dobách, kdy se zde hrála druhá liga, se na stadionu scházela asi dvacítka aktivně fandících mělničanů, vlastnili dvě žlutočervené vlajky a buben. Občas vyjížděli svůj klub podpořit i na venkovní zápasy a jednou uspořádali demonstraci (nabízeli městu brigádu za poskytnutí dotace hokeji). Spolu s pádem mělnického hokeje jejich aktivita značně upadla, ke cti jim ale slouží, že někteří z nich stály u vzniku HC Junior Mělník, který se snaží hokej na Mělníku zachránit a zatím se jim to, byť v nižších soutěžích, daří. Tato skupina fanoušků si za své aktivity označení ultras zaslouží. Nemám informaci o tom, že by se někdy dostali do konfliktu s fanoušky jiných klubů.

Kralupský fotbal prošel podobnou historií jako Mělnický. Po vzestupu (až do třetí ligy v době, kdy ji hrály Jak Neratovice, tak Mělník) ho potkal prudký pád. Nebyla zde skupinka, která by aktivně fandila, když však přijeli fanoušci hostů, museli občas počítat, že ze stadionu neodejdou bez úhony. Několik fyzických konfliktů se odehrálo vždy po zápase v hospodě nebo její blízkosti. Nedá se s určitostí tvrdit, že jejich příčinou byl fotbal, možná to bylo spíš příslušností domácích k romskému etniku a fanoušků hostů k hnutí skinheads. Kralupský hokej zažíval v devadesátých létech díky podpoře Kaučuku také svou slávu ve druhé nejvyšší soutěži. Na stadionu se scházelo 15-30 aktivně fandících fanoušků s několika vlajkami na tyčích a díky uzavřenému prostoru dokázali kolikrát vytvořit slušnou atmosféru. Není nám známo, že by se pouštěli do konfliktů s fanoušky soupeřů.

Nejživěji po fanouškovské stránce bývalo v Neratovicích. Skupinka místních pravicově smýšlejících fanoušků se zformovala na zimním stadionu a jejich kotel čítal na třetiligovém hokeji 20-30 hlav. Neměli buben ani vlajky, ale svůj tým dokázali perfektně povzbuzovat z ochozu u bistra tehdy ještě nezastřešeného zimního stadionu. Tato skupinka uměla i hezky „zazlobit“, několikrát na stadionu i v jeho okolí naháněla hostující fanoušky, zejména když přijeli Benátky nad Jizerou, bývalo v Neratovicích živo. Jedna z „férovek“ se odehrála i přímo na ledové ploše stadionu a pořadatelé ve věku 65+ mohli jen přihlížet. Stejně tak byly slavné jejich svlékací etudy v mínus dvaceti stupních… V roce, kdy fotbalový klub Spolana Neratovice postupoval do druhé ligy, začali být tito fanoušci aktivní i na jejích zápasech. Do té doby sice fotbalová utkání navštěvovali, aktivně ale nefandili. Zlomem v jejich aktivitách byly výjezdy do Kralup (kdy jejich vystrkování holých zadnic a přisprostlé popěvky na adresu místních) byly odměněny několika pěstními souboji s domácími. Legendou na neratovické fans scéně se stal výjezd na Admiru Praha. Souboj o postup bojujících týmů přitáhl do Prahy na stovku neratovických diváků. Neratovičtí fanoušci s vlajkami (mezi nimi i vlajka Škoda Auto) se usídlili naproti hlavní tribuně, kde byl tradiční kotel domácích. O poločase se pak asi osm neratovických vydalo na trestnou výpravu do kotle domácích se snahou připravit je o jejich vlajky. Proti přesile neuspěli, utržili jeden zlomený prst a několik ošklivých šrámů na hlavách, ani to jim ale nezabránilo ubránit se místní městské policii, která se pokusila některé neratovické fanoušky vyvést ze stadionu. Po druhém gólu do domácí sítě pak při náběhu na plot nevydržela brána na hřiště, což znamenalo druhý zásah policie, ani tentokrát však policie neměla nárok fanoušky ze stadionu vyvést. Po postupu do druhé ligy pak Spolanu tradičně podporovalo 10-30 vlajkonošů, polovina z nich se účastnila i chuligánských aktivit. Neratovičtí uzavřeli družbu s rovněž žlutomodrými ševci ze Zlína a společně se doplňovali v podpoře svých týmů. Vřelé vztahy panovaly také mezi neratovickými a Poštornou. Naopak největší nepřátelství bylo mezi fanoušky Neratovic a Mostu či Hradce Králové. Právě zápas proti Mostu a jeden z výjezdů do Hradce lze označit za vrchol veškerých ultras a hooligans aktivit v okrese Mělník. Zápas proti Mostu (10.3.2001) shodou náhod navštívila uznávaná legenda české scény ČNL (Baník Ostrava) a na zápas má tyto vzpomínky:

„Na tento druholigový zápas jsem se vydal, aniž bych od něj cokoli očekával. Snad jen nějaký menší kotel domácích, hosty moc ne. Brzy se ukázalo, že jsem mostecké podcenil. Vlakem jich zde přijelo 16 a ve svém sektoru na živý plot oddělující ochozy od hřiště vyvěsili dvě slušné chuligánské vlajky „Brüx Vandals“ a „Hooligans“. Neratovičtí přicházejí v páté minutě asi v sedmi lidech a míří přímo k mosteckému sektoru. Ti se jim vydávají naproti a začíná potyčka, do které se sice ani zdaleka nezapojují všichni, ale nevypadá zle. Vše nakonec rozděluje místní policie, která je kapitolou sama pro sebe. Oběma táborům je spíše k smíchu. Sám nechápu, co vše si nechávají líbit. 

Mostečtí se poté věnují celkem neúnavně supportu, domácí odcházejí na druhou stranu stadionu, kotel však nevytvořili. Jeden z nich o sobě dává vědět po první brance Spolany, když vchází až k hrací ploše a zde odpaluje dva ohně, které společně drží nad hlavou. Vypadá to opravdu zajímavě. Hosté kontrují dobře vypadající modrou dýmovnicí. Dochází zde také k policisty dovolené férovce mezi jedním z mosteckých a sparťanem. Přes původní povolení a dokonce určení místa střetu, policie vše po pár ranách ukončuje. V této chvíli jeden z neratovických vniká přes hrací plochu k sektoru Mostu a strhává jim vlajku „Brüx Vandals“. Několik mosteckých se za ním hned vydává a dostižen je u rohového praporku. Pro následnou potyčku je přerušen zápas a připojuje se k nim i jeden z neratovických hráčů, který stylem karate skopává jednoho z mosteckých. Mostečtí získávají svou zástavu zpět a policie vše rozděluje a odvádí oba tábory do svých sektorů. Žádné zatýkání, ba ani žádné opisováni dokladů, nechápu. Policisté se ještě nechávají urážet a viditelně jsou rádi, že se vše uklidnilo. Mám pocit, že jsem se vrátil o pět let zpět... 

Těsně před koncem zřejmě pořádkové složky dostaly příkaz vyvést mostecké ven. 

Nejprve se o to pokouší místní ochranka, ale neúspěšně. Spojuje se tedy s policií městskou i státní a tomuto uniformovanému společenství se to již daří a hosté jsou vyvedeni. Velmi zajímavý zápas!“ (zdroj: www.hooligans.cz )

Fotbalový svaz tehdy potrestal Spolanu padesátitisícovou pokutou. O výjezdu neratovických do Hradce si můžete přečíst ZDE.

A jak vypadá fanouškovská scéna na Mělnicky nyní? Dá se říci, že s pádem úrovně hokeje i fotbalu stejně tak padly fanouškovské aktivity. Většina ultras a hooligans aktivních lidí má svůj oblíbený klub v nedaleké Praze. Kolem místních klubů aktivní tábory zřejmě vůbec neexistují a případné povzbuzování je spíše dílem atraktivity konkrétních zápasů.

Máte fotografie nebo další informace o fanouškovské historii nebo současnosti? Pošlete nám je na mail isoutok@email.cz .

Zdroj foto: Mělnický deník

Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.

Přehled komentářů

  1. SMrt Emě! (Fanda, 13.9.2012 14:18:22) Odpovědět

    Spolana hooligans!!!
    Spolana do toho!
    Ne-ra-tovice, Neratovice!!!
    Budem bodat kudly do dětí a do těhotnejch žen a zase do dětí...
    Hovno, v prdeli, hovno, v prdeli.
    Jen část našich popěvků....

  2. Nic horšího (Dana, 13.9.2012 16:07:57) Odpovědět

    Nic horšího, než Neratovický popěvek - máme rádi švédky - jsem na stadionech nezažila. Ale jinak byla s Nerahools sranda!


end is near

Kontakt

iSoutok.cz